Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vánoce

15. 12. 2011

 

betlem03.jpg

Pro čtení klikněte do obrázku

 

                           přehrát "Narodil se Kristus Pán"  

                                               

Mží zimní nocí hvězdné jíní.
Panna spí. Josef před jeskyní
hlídá a chladu necítí.
Spíš smutkem, srdce usedá mu,
že místo jemných rouch jen slámu
pod Pannou mohl prostříti.
 
Ach, je-li možná, že Král králů
vyvolil by si tuhle skálu,
ten pustý chlév co rodný hrad?
Josef je sklíčen, zaplakal by.
Snad byly to vše noční šalby,
ten Boží vzkaz, ten anděl, snad . . .
  
Však hle, vtom ojíněnou bání
blesk bílý šlehl znenadání
a stanul — právě blízko skal!
Toť hvězda, jasná, stříbroskvoucí
Josef až srdce slyší tlouci.
Co se to děje? Nebo spal?
   
Ne, ne, vždyť slyší — ano, zpěvy!
Zlato a stříbro harf! I neví:
to proudí hudba? Odkud? Kam?
A vidí: celé nebe plane
v záplavě jasu nevídané!
Či snad i tohle že je klam ?
  
Vyskočí, vběhne do jeskyně . . .
Hle, Panna bdí! A v jejím klíně
buď hvála Pánu v nebesích! —
tam ryze svítí záře bílá!
Zář ze záře to vystoupila!
I poklekl — a ruce zdvih.
 
... Zde jest, Král z Krále, dítko z Panny,
jež vyhojí ty temné rány,
zející v nitru národů.
A usouzená lidská stáda
vyvede z moci zlého hada
a mír jim dá i svobodu.
 
 Ó, dítě! Než to vše se stane,
spi, spinkej, v plínkách zachumlané
a položené do slámy.
Spi, spinkej, poupě nejvonnější,
ať píseň má tě ukonejší.
Spi, sladce spinkej u mámy.
 
A spalo. Venku nad jeskyni
roztálo v požár hvězdné jíní.
V hlaholu trub a znění lyr
andělé z nebe sněží po stech.
Bud sláva Bohu na výsostech!
A lidem na zemi buď mír!
                                                                                   V. Renč